Zdá se vám otázka přitažená za vlasy? Vždyť vrby jsou přece vodomilné rostliny, rostou při potocích a tam, kde je dostatek vláhy, tak proč se ptám, zda potřebují vrby zálivku? A co když rostou tam, kde je vody méně, nebo voda chybí pár týdnů v roce? To by bylo asi jiné. Ale proč by na takovém místě rostly? No proto, že jsme je tam zasadili. A jako každou uměle sadě plodinu, i vrbu musíme zalévat, když očekáváme jistý užitek.
Vysazením vrb v naší zahradě jsme sledovali několik cílů. V zamokřených oblastech především spotřebování vody, která nedokázala odtéct a komplikovala nám pohyb po zahradě. Druhým cílem bylo získání materiálu například na štěpku do kompostu. A samozřejmě získání dostatečného množství hůlek na vybudování nejen proutěných zástěn či přelézek pro děti, ale chtěli jsme vybudovat i vrbový plot v horní části zahrady, abychom ochránili ovocné stromy před nájezdem srnčí zvěře zejména v zimě. Jelikož na takovou ohradu je potřebných opravdu hodně hůlek, objednali jsme a vysadili mnohem více sazenic, než se vešlo do podmáčených ploch.
V těchto místech opravdu rostou jako divé a pořekadlo „růst jako z vody“ je zde jasně prokázáno. První rok přírůstky přes dva a půl metru 😉 Jenže takový komfort jsme mohli dopřát jen asi třetině našich sazenic vrb. Zbytek je na místech, kde je voda jen po deštích, jinak „trpí“ suchem jako ostatní rostliny v zahradě. I když pojem „trpět suchem“ zde má úplně jiný význam, než ve staré Olinkinej zahradě, kde byl opravdu problém s vodou. Zde jen není mokro.
Díky mulčování. Senem z posečené trávy z celé zahrady mulčujeme i vrby. Ty rostou vedle plotu, takže mulčováním vrb mulčujeme i plot z naší strany. A proto zde neroste ani tráva, ani kopřiva ani jiné obvyklé plevele, které by špatili plot a bylo by je třeba pracně odstraňovat. Není třeba. Použitím sena z vlastní zahrady chráníme vodu pro vrby a sebe od zbytečné dřiny. Ani nemusíme plevel postřikovat, jako to dělá pravidelně soused. Pak to u něj vypadá jako na spáleništi.
Loni jsme nechali vrby, ať si rostou samy. A oni se nám „odměnili“ celkem malými hůlkami na náš vrbový plot. Proto jsme se rozhodli letos je zalévat vždy, když je několik dní sucho a teplo. Ať nám staré větve dorostou a nové vyrostou do alespoň dva a půl metrové délky, ať můžeme další jaro vybudovat podstatně delší úsek vrbového plotu.
Zatím vrby na naší jižní straně tvoří zelenou bariéru a jak vidno, nic není vidět. A to je dobře, protože by tam jinak bylo vidět asi toto:
A sami uznáte, že bez takového výhledu v naší zahradě rádi budeme.
Spolu se šestimetrovým vrbovým plotem spotřebujeme na jednu zálivku vrb asi dvě stě litrů vody. Tu čerpám ze studny do nádrže nebo malého soudku při vrbách a použiji nejdříve druhý den, takže nezaléváme studenou vodou, ale odstátou. Když si vypěstujeme dostatek proutků na ohradu, ušetříme asi padesát tisíc za plot. A to za trochu té námahy určitě stojí, co říkáte?
Komentáře