Do zahrady chodíme každý den po práci, pravda pokud neprší. A to letos často nebylo. A jsme tam až do večera. Už se nám ani naše sousedka nediví, když sama řekla, že tam chodíme jako parku, tak je tam pěkně 🙂 No a protože zůstáváme až do setmění, součástí naší každodenní výbavy je i občerstvení. Jeho složení i množství se mění podle toho, jak se mění poloha Slunce na obloze. Nyní na podzim začíná být náš košík stále méně těžký.
Zatímco v létě vypijeme hodně čisté vody a během celého dlouhého odpoledne a večera stihneme si i dvakrát odpočinout u šálku kávy, nyní na podzim už musíme domů jít dříve. Každý den zapadá slunce o něco dříve a děsím se dne, kdy nám centrálním příkazem z Bruselu opět změní čas a už se nám nevyplatí jet po práci do zahrady. Spolu s tímto zkracováním dne jsme snížili obsah termosky s kávou. Zkrátka už nám stačí po jednom šálku kávy a už dokonce ani nejíme v zahradě, stačí nám večeřet po příchodu domů.
Spolu s kratším dnem jdou ruku v ruce i nižší teploty. Dávno jsou pryč časy třicítek na teploměru, jsme rádi, pokud se teplota přiblíží k dvacítce přes den a v zahradě odpoledne je alespoň deset stupňů. To už ani není na čistou vodu. Na podzim přibývá v našem proviantním košíku další termoska, na čaj. Samozřejmě pijeme čaj z bylinek z naší zahrady.
Přestože v práci musíme sledovat hodinky, abychom byli synchronizaní s kolegy, šéfy či zákazníky, líbí se mi, že v zahradě je jediné kritérium času: Slunce na obloze a jeho poloha. Podle slunce jsme zalévali v létě zeleninu, podle slunce se řídíme, kdy jdeme domů. A slunce určuje i obsah našich termosek.
Podobné články:
Komentáře