I vám se zdá, že je v posledních dnech jakási větší tma? Možná to bude tím počasím, snad změnou času a možná se vám stalo něco podobného jako mně. Moje čínské růže se prostě rozhodli, že všechno světlo v našem obýváku bude jejich. Od jara do podzimu svými výhonky zacpali celé okno. Svítit v pokoji celý den se mi tedy rozhodně nechtělo a tak přišly na řadu nůžky. No a najednou se u nás rozednilo.
Čínské růže nebo pokud chcete ibišky čínské mám už dlouhá léta. Pravidelně jsem je zvykla letnit na balkoně. Nádherně kvetly a během pobytu venku na sluníčku se tak nabily energií, že mi na podzim po přenesení do bytu pokračovali v kvetení často až do Vánoc. Jenže lety jaksi narostly. Na balkon se vejde maximálně jedna. No a ty další dvě se musí spokojit s celoročním pobytem v obývacím pokoji.
Cesta za světlem
Ibišky v obýváku to však nemají lehké. Ale drží se statečně. Aby získali co nejvíce světla, jejich výhonky jsou někdy i metr dlouhé. A přestože bych je nejraději zkrátila, neudělala jsem to. Jen jsem je pečlivě celé léto zalévala a občas trochu přihnojila. A oni kvetly a kvetly až do teď.
Levná opora ke květinám
Když však začala být v pokoji jakási tma, došlo mi, že je s tím potřeba něco dělat. Vzala jsem tedy do ruky nůžky a milým ibiškům udělala krátký podzimní sestřih. No a nebyla bych to já, kdybych vzniklý materiál, pro někoho možná odpad, nějak nezužitkovala.
Z hrubších konců výhonků jsem odstranila listy a rozstříhala je na asi třicet centimetrů dlouhé kousky. Vznikly tak šikovné opory pro orchideje či balkónová rajčata.
Možná i vám vznikl doma podobný „odpad“ a rovnou jste ho vyhodili. Však na co by vám byly nějaké větve, že? A možná jste ho využili ještě smysluplnější než já. Pokud máte nějaké tipy, co s ostříhanými větvičkami, sem s nimi. Šikovných nápadů není nikdy dost.
