Nám to přijde jako normální. Nekouříme doma, nekouříme venku, nekouříme v zahradě. Nekouříme cigarety ani doutníky, nemáme ani dýmku. Proto, protože jsme nekuřáci. Ne že bychom byli přehnaní zastánci absolutního zdraví. Prostě nám přijde normální nekouřit. A nemáme s tím problém. Problém mají některé naše návštěvy v zahradě.
Jsou kuřáci slušní, kteří se ptají, zda si mohou v přítomnosti nekuřáků zapálit. I na návštěvě se zeptají, zda jim hostitel kouřit dovolí. A podle mě není rozdíl, jestli chci na návštěvě kouřit v bytě nebo na zahradě. No jsou takoví kuřáci, kterým to nepřijde jako drzost chtít si zapálit cigaretu na místě, kde se nekouří, které domácí udržují jako nekuřácké. Protože nekuřák cítí, pokud se v jeho bytě nebo autě kouřilo. A proto to jako nekuřák nikomu nedovoluji.
No jsou i tací, kteří si na naší zahradě zapálí aniž by se domácích zeptali, jestli jim to vyhovuje. Na to jsem zareagoval docela pohotově. Ne, nikomu jsem nezakázal kouřit jeho oblíbené cigarety. Prostě jsem z podezdívky zvedl prázdnou plechovku od barvy, kterou jsem nedávno spotřeboval při natírání dřevěné konstrukce a podal jsem ji kuřákovi do ruky. Rychle pochopil, že je to na popel a nedopalky. Nic z toho nám nebudou rozsypávat po zahradě.
Když někoho baví chodit po naší zahradě s pikslou v ruce, ať si poslouží. Zapálit si může i příště. Já bych ale radil nekazí takový dobrý vzduch a zapálit si před návštěvou u nás 😉
Podobné články:
Komentáře