Nikdy jsem nerozuměl řezu stromů anebo jejich stříhání. Proto jsem se do toho nikdy nehrnul. Myslel jsem si, že je na to potřeba hodně vědomostí a znalostí různých druhů dřevin. Ale jak se ukazuje, nemusí to tak být vždy a navzdory tomu může být „střihač“ úspěšný. Alespoň ve svých očích.
Jako malý kluk jsem pomáhal při údržbě starých stromů, švestek, třešní, jabloní, co rostlo v zahradách mých prarodičů. „Odbornou práci“ vždy vedli můj otec a moji strýcové, mě přináleželo odnášet dřevo a potom ho připravovat v kůlně na topení, tedy dělat z něj malé kousky. Kde, jakým směrem a proč se řežou větve, tomu jsem nerozuměl, pravda kromě toho, když se odstraňovali větve už suché. To je jasné.
Později jsem měl možnost pohybovat se v zahrádkářské osadě a pozorovat více lidí, jaké mají stromy a jak je stříhají. Opět mě to nějak zvlášť nezajímalo, ale viděl jsem rozdíly v tom, jak stromy vypadají a kolik mají ovoce. Zlom nastal tehdy, když mi jedna zahrada začala říkat „hospodáři“ a sám jsem vysázel desítky stromů. Jelikož péče o ně nebyla mojí parketou, ta končila při vykopání jámy a později zalévání, nemusel jsem řezu věnovat pozornost, ale zajímalo mě to, rád jsem si mnohé nechal vysvětlit a začal jsem sledovat různá videa, abych získal teoretické základy a rozuměl skutečně tomu, jak, proč a kdy se stromy stříhají a řežou.
Je to skutečná véda pro toho, kdo se tomu dosud nevěnoval, ale dřív nebo později člověk pochopí, že řezem se stromy tvarují, tedy že strom reaguje na řez v konkrétním místě a v konkrétní roční době. A tedy strom bude růst tak, jak ho ořežu/ostříhám. A když chci, aby větev rostla některým směrem, tak je jen jeden způsob, kde musím zastřihnout. Zkrátka je potřeba to pochopit a pak stromy budou krásné a budou vypadat tak, jak si to představujete.
Ne jako koště, do kterého udeřil hrom.
Protože stříhá-li zahradník hlava-nehlava, hlavně že stříhá, tak se nemůže divit, že příští rok má s tím stromem opět moc práce. Nevhodný řez podpoří bujný růst stromu a rozvětvení větví, co korunu zbytečně zahušťuje a listy ani ovoce nemají světlo a vzduch. A proto trpí chorobami. Nehledíc na to, že zbytečně bujný růst koruny vysiluje podnož, zejména je-li to podnož slabé rostoucí. Může se pak zahradník divit, že strom chcípne vysílením?
Stále je mezi pěstiteli rozšířen nešvar zakracovat každou větvičku. Ať už o třetinu anebo na třetinu, nebo na polovinu. Větevní kroužek je sprosté slovo a stříhat těsně nad pupenem? Ale prosím vás… Výsledkem jsou stromy bez ladu a skladu a pod nimi velká hromada malých větviček.
Vím minimálně o jednom člověku, který se hrdí, že chodí lidem stříhat ovocné stromy. Chvályhodná činnost, protože takových, co tomu nerozumí, je zřejmě hodně. Žel, i tento „stříhač“ patří k nim. Mám totiž možnost vidět ty jeho košťata nebo révu.
Výhon odstřižen v polovině mezi dvěma listy, konec postupně usychající, kdy uschne výhon celý? Kdy se do této otevřené rány pustí nějaká houba nebo jiná choroba?
Dnes není problém podívat se na některá videa úspěšných zahradníků a ovocnářů, kteří se netají svými vědomostmi a zkušenostmi a ochotně poradí a ukážou, jak správně odstřihnout výhon na révě anebo větev na ovocném stromu. Kdy a proč ji ustřihnout někde v půlce, nad novou větvičkou nebo očkem, ze kterého bude příští rok nová větev žádaným směrem. Anebo v případě prosvětlení koruny odstranit větev u její odbočky z kostrové větve. Bez toho, aby tam zůstal pahýl, vstupní brána infekcí.
Častokrát slýchám, že „stromy je potřeba řezat“. Nuže ale ne proto se stříhají, že je to potřeba, ale proto, že řezem se něco chce a má dosáhnout. A není to bohapusté rozvětvování na všechny strany, tedy nevhodným řezem podpořen bujný růst. Ani réva se nestříhá proto, že „je potřeba“. Právě proto se nestříhá na „vnější obvod“ kde to právě vyjde, to by to rovnou mohli zakracovat plotostřihem 😀
Pouštíte-li se do řezu stromů, měli byste o stromech něco vědět. Protože na stříhání stromů je potřeba víc, než zahradnické nůžky a odvahu nebát se někde zastřihnout.
Podobné články:
Komentáře