To, že slepice, která začne kvokat a sedět na vejcích, už vajíčka nesnáší, připadá mnohým lidem samozřejmé. Stejně, jako to, že kvočna, která vodí malá kuřátka po dvoře, také vajíčka nesnáší, protože pod svým tělem ukrývá své potomstvo, chrání ho před nečasem a chladem, zahřívá svým tělem. No kdy se z tohoto „mateřského“ stavu vrátí zpět do „normálu“? Kdy začne opět snášet vajíčka?
Líhnutí kuřátek pod kvočnou má oproti umělé líhni kromě jedné nevýhody jen samá pozitiva. Chovatel se v podstatě nemusí o nic starat, jen aby kuřáka měla k dispozici čerstvou vodu a jemný šrot. O všechno ostatní se postará kvočna. Poskytuje kuřátkům potřebné teplo, učí je, co je jedlé a čemu se vyhýbat a stará se o ně až do věku šest týdnů. Nevýhodou proti líhni je, že kuřátek může být relativně málo. Závisí to od velikosti kvočny, kolik vajec se pod ní efektivně vejde, ale i od kvality násadových vajec.
V přírodě nic není jen náhodou a tak jestli se kvočna stará o kuřátka právě šest týdnů od vylíhnutí, tak je to proto, že po tomto věku už kuřata nepotřebují zahřívání slepicí, ale dokážou si potřebné teplo už produkovat sama z potravy. Jsou-li kuřata v jednom výběhu s kvočnou, tak zatímco šest týdnů je láká na chutnou potravu, kterou našla, tak od sedmého týdne začínají být kuřata pro ni konkurencí v boji o sousto a od krmiva je odhání. Musí se totiž už o sebe starat sami a musí se zařadit do hierarchie v hejnu.
Přesně v tomto období, kdy kvočna opouští své potomstvo, se stává opět nosnicí a začíná opět snášet vajíčka. Nejprve jen tak asi každý třetí den, později se interval zkrátí a snáší častěji.











Komentáře