Lidé si většinou z dovolené vozí různé předměty na památku, někdo mušle, jiný kameny, další šperky či různé ozdoby. Já si zase udělám radost něčím, co mě potěší v kuchyni nebo co roste a mění se na zahradě. A tak, když dorazíme do cíle našeho odpočinku, tak první procházka samozřejmě směřuje do zahradního centra nebo alespoň malého o obchůdku s květinami.
Loni jsme byli na Jižní Moravě v Mikulově. Nedaleko penzionu, kde jsme bydleli, jsem objevila malé zahradnictví. Jelikož jsme přijeli v neděli, nevěděla jsem se dočkat, kdy se tam druhý den podíváme. Zevně vypadalo trochu zanedbaně, ale ve dvoře a v zahradě bylo čím se pokochat. Mě zaujaly právě přivezeny sazeničky jahod. Majitelka souhlasila, že si je mohu zarezervovat a ona se o ně postará, dokud nám neskončí pobyt.
Jenže to jsem netušila, že u nás za celou dobu, co jsme byli v Čechách, vůbec nepršelo. Země byla úplně vyprahlá a tak jsem si řekla, že jahůdky počkají, dokud bude mokro. Byl konec srpna a to sucho trvalo až do zimy. Mezitím jsem je přesadila alespoň do větších květináčů a v listopadu už byl nejvyšší čas je vysadit do záhonu. Polila jsem je poslední nezamrzlou vodou, natáhla černou netkanou textilii, bez toho by to nešlo a schovala pod peřinu ze spadaného listí.
Jak se začalo na jaře trošku oteplovat, s malou dušičkou jsem začala i já čistit zasypané záhony. A světe div se, jahůdky přezimovaly, raší nové výhonky. Mám z nich velkou radost a doufám, že se jim bude u mě dařit, neboť první ovoce z vlastní úrody je to nejsladší.
Podobné články:
Komentáře