Součástí loni koupeného domu byly i dva dřevníky, oba se „zásobou dřeva“. V uvozovkách jsou správně obě slova. O dřevě se v podstatě nedalo mluvit a už vůbec ne o nějaké zásobě. Bordel jedno i druhé. Nakonec vše skončilo v plamenech.
Zapálit i když starou veteš jen tak, v blízkosti mé garáže i sousedových chlévů, bych si ale nedovolil. A protože nemám rád ani plýtvání, likvidaci dřeva i dřevníku jsem si nechal na zimu. Jednak je na hospodářství méně práce, jednak může být takováto likvidace i užitečná. Takže jsem si připravil nářadí, zejména silnou akumulátorovou pilku ocasku a k ní pilové listy na staré dřevo a nejprve v chalupě spálil to dřevo, co se v dřevníku nacházelo a samozřejmě separoval to, co v něm dřevěné nebylo.
Než koupíme do domu sporák na dřevo, využil jsem pohotovostní kamna Peterky, do kterých jsem každý den naházel postupně pořádnou hromadu dřeva, čím jsem jednak uvolnil dřevník, jednak vytopil dům a nemusel topit plynem ani elektřinou. A když jsem uvnitř konečně uklidil, uklidil jsem i dřevník samotný.
Nejdříve šla dolů střecha typu „každý pes jiná ves“ a postupně boční a přední stěna. Tady to není moc vidět, ale seshora do něj teklo, zespoda to hnilo od země a celá konstrukce byla pěkně nahnutá. Postupné rozebírání s největší opatrností bylo nevyhnutné.
S pomocí šikovného nářadí jde všechno lépe. Na hrubé kusy jsem použil akumulátorovou řetězovou pilu Parkside.
Dřevo z dřevníku postupně mizelo v bedýnkách a nakonec v kamnech. Podařilo se ho rozebrat tak, že jsem nic nepoškodil ani sobě ani sousedům a teď už nemusím mít obavy, aby někam nespadl. Je po dřevníku i po nebezpečí a zůstalo po něm dost tepla a trochu popela pro slepice, aby se zbavili vnějších parazitů.
Podobné články:
Komentáře