Černá bezinka, bzinčí, hulák, blivánky i smrdibez, to jsou lidové názvy pro černý bez, který je v lidovém léčitelství považovaný doslova za zázračný prostředek na různé neduhy. Dnes jej sice někdo považuje za plevelný keř, co nemá v zahradě, co dělat, ale v minulosti byl uctíván jako magický a přisuzovaly se mu nadpřirozené vlastnosti, uměl dodávat životní energii a optimismus, a dokonce pomáhal omládnout. Pro jeho vlastnosti bychom na něj neměli zanevřít ani dnes, má totiž řadu léčivých účinků, nadto výborně chutná!
Černý bez je přírodní zázrak
Používá se v lidovém léčitelství, ale neztratí se ani v kuchyni. Černý bez byl dříve považovaný za zázračný lék, dnes jej můžeme bez obav zařadit mezi takzvané superpotraviny. Umí totiž výborně nakopnout imunitu, má silné antivirové i protizánětlivé účinky. Je bohatý na vitamíny C, skupiny B a P, provitamín A a minerály, jako jsou draslík, vápník a železo. Je ceněný pro fenoly, které pomáhají zmírňovat poškození buněk vlivem oxidačního stresu, ale obsahuje také třísloviny, pektiny, silice, flavonoidy (quercetin, kaempferol a isorhamnetin), steroly a antokyany s protizánětlivými účinky.
Bezový sirup nejen při nachlazení
Nejčastěji se lidé setkávají s černým bezem v podobě sirupu, který se může vyrábět z květu i plodů. Bezový sirup je ideální při nachlazení, zmírňuje příznaky chřipky, pomáhá při zahlenění a zánětech průdušek. Sirup se používá při bolestech zubů i hlavy, pro zklidnění střev při kolikách a zácpě, protože má lehce projímavé účinky, dokáže účinně ničit hnilobné bakterie usazené v trávicím traktu. Sirup se doporučuje také při potížích se žlučníkem, plynatosti nebo žaludeční nevolnosti. Dobré zkušenosti s bezovým sirupem jsou při migrénách a neuralgických stavech.
Z louky u lesa i rumiště až do kuchyně
Kde roste černý bez? Nejčastěji v divočině na mezích luk a okrajích lesa, ale setkáme se s ním i na rumištích zahrad. Jedná se o bohatě rozvětvený keř, který dosahuje výšky 5 až 8 metrů. Květy černého bezu připomínají vzhledem velké bílo-krémově zbarvené baldachýny. Květy se používají na čaj, který se vyznačuje močopudnými účinky, zbavuje tělo toxinů a pomáhá při horečkách. Bezový čaj se doporučuje při dně a revmatismu, při léčbě nemoci ledvin nebo močového ústrojí. Každodenně by měli konzumovat odvar z květů bezu černého pacienti s vysokým krevním tlakem nebo s cévními potížemi. Pod názvem kosmatice se využívá v kuchyni, kdy se květy připravují v trojobalu jako řízky.
Kdy sbírat?
Nejvhodnější čas na sběr květů je od června do srpna, kdy květy intenzivně voní. Naopak plody se sbírají na slunných místech již od srpna přibližně do konce září, kdy získávají svou typickou purpurovou barvu. Zralé kulovité plody se musí vždy zpracovat, tepelně, kvašením nebo sušením, protože čerstvé jsou mírně jedovaté, obsahují látku glykosid sambunigrin způsobující průjmy a zvracení. Listy bezu černého se používají nejčastěji zevně ve formě zábalů při ekzémech, akné, popáleninách, lézích, při bolestivých křečových žilách nebo potížích s klouby, především pro vytažení vody z kolen.