Kompostér z palet

Zahrada produkuje velké množství rostlinného materiálu, který po sklizni nebo při přípravě zahrady na jaře se považuje za odpad. Odpad v tom smyslu, že již neslouží přímé produkci zeleniny či ovoce. To ale neznamená, že ho třeba zlikvidovat. Ideálním způsobem „likvidace“ rostlinného odpadu je jeho recyklace, kompostování. Zručný zahrádkář si snadno zhotoví jednoduchý kompostér z dřevěných palet, nemusí ho kupovat. Pěstování na zahradě se tak stává více ekologické i více ekonomické.

Během jarních měsíců se v blízkosti zahrad objevují velkoobjemové kontejnery, ve kterých je zahradní odpad odvážen do sběrných dvorů nebo na další zpracování. Jsou zahrádkáři, kteří odpady spalují. Nechci polemizovat, zda je to zakázané nebo povolené, zda je to nebezpečné nebo neškodné. Myslím si, že spalovat by se měl jen dřevěný či rostlinný odpad napaden chorobami, aby se zabránilo další infekci zdravých rostlin.

Podle mého názoru by se měl veškerý rostlinný materiál vrátit zpět do půdy. Protože odvoz rostlinného odpadu ze zahrady na smetiště znamená odvoz živin ze zahrady a následnou nutnost hnojení, ať už přírodním hnojem nebo umělými hnojivy. Tento postup může vyhovovat pouze prodejcům hnojiv, rozumný zahrádkář ho nemůže připustit. Kompostování rostlinného materiálu znamená rozložení dřevin a rostlin na „prvočinitele“ a navrácení živin zpět do půdy, aby se využily při pěstování dalších rostlin. Kompostování může znamenat prosté ukládání rostlinného odpadu na hromadu nebo využití kompostovacích nádob, které zajistí přístup vzduchu a tím rychlejší rozložení hmoty na humus.

I kompostovací nádoby se dají koupit v různých velikostech. Pokud je vaším hobby utrácet peníze na to, abyste byli zahrádkáři a mohli si hrát na svém políčku, kupte si kompostér v obchodě, potěšíte někoho, komu jste dali vydělat. Protože kompostovací nádoby se dají vyrobit, dřevěné, plechové, i jiné.

Já jsem si vyrobil jednoduchý velkoobjemový kompostér z dřevěných palet. Využil jsem nevratné palety, které jsem získal v jedné firmě, kde je skladovali a překážely jim. Dostal jsem je zdarma. Protože se jedná o jednorázové palety, nejsou chemicky ošetřovány a proto nehrozí kontaminace humusu. A protože kompostér nepotřebuje neomezenou životnost, ani to nevadí. Ze šesti palet jsem smontoval kompostér o přibližném objemu 2 m3.

Nejprve jsem si položil dvě dvojice palet na zem, abych zjistil přibližnou délku kompostéru. Podle této délky jsem odstřihl potřebnou délku králičího pletiva plus dva dvaceticentimetrové pásy navíc na zahnutí okrajů.

Pletivo má snahu se stále kroutit, takže při měření a stříhání je dobré jeho konce zatížit, deskami, rýčem, lopatou, čímkoliv. Po zahnutí obou okrajů jsem pletivo obrátil, aby se už nemohlo stáčet. Úkolem pletiva na spodku kompostéru je zabránit hlodavcům nebo krtkům přístup do kompostu. Křty mají rádi žížaly a ty pomáhají zpracovat zbytky rostlin na výživný substrát. Proto je pletivem chráníme.

Pak jsem položil dvě palety na pletivo na rohu tak, aby v kompostéru nebylo pletivem nekryté místo. Šířka pletiva je jeden metr, rozměr palet je 80 x 120 centimetrů. Vhodným překrytím okrajů palet dosáhneme, že šířka kompostéru je 90 centimetrů.

V místě rohových špalíků palet jsem palety sešroubovat vruty do dřeva rozměru 6×200 akumulátorovým šroubovákem. Do prvního špalíku třeba nejprve vyvrtat vrtákem průměru 6 až 6,5 mm otvor a vrut zavrtat pouze do druhého špalíku. Proto je vhodné používat dvě akuvrtačky, v jedné vrták, v druhé bit pro hlavu vrutu. Spojení stačí na vrchním a středním špalíku palety.

Po spojení dvou palet na jednom rohu jsem postupoval stejně i na opačném rohu a po spojení rohu jsem vzájemně spojil dvě vedlejší palety ve středu. Takové „U“ jsem na spodní straně uzavřel také dvěma paletami. Pro zvýšení pevnosti na vrchní straně jsem přeplátoval spoje sousedních palet deskou a kratšími vruty 4×40.

Zhotovení celého kompostéru z palet trvalo asi hodinu včetně nošení šesti palet od brány na místo v zahradě, kde nyní stojí. Jediným přímým nákladem byl nákup vrutů, protože nářadí jsem už měl a palety jsem získal zdarma.

Do kompostéru dáváme odpad z čištění zeleniny doma, vykopané travnaté drny nebo zbytky plevelů v zahradě, staré seno, tenké větvičky. Po předělávce na humus tento materiál výborně poslouží při výsadbě stromů nebo květin v zahradě. A nemusíme přihnojovat kupovanými hnojivy. Naše zelenina a ovoce bude bio a zdarma.