Na pozemku, který jsme před dvěma lety koupili, stála dřevěná studna s rumpálová kolem a vědrem na konci řetězu. Romantický prvek, v minulosti velmi důležitý a užitečný. První měsíce našeho užívání nové zahrady jsme si sami vyzkoušeli, jaké je to tahat vodu ze studny vědrem. Avšak vždy to bylo spojeno se zvuky vrzání, i když jsme se o studnu pouze opřeli. Studna byla stará a dřevěné trámy z tvrdého dřeva, které ležely na zemi, byly shnilé. Stejně jako i spodky nosných sloupů. Museli jsme starou studnu strhnout dříve, než spadne sama a nadělá nám v zahradě škodu.
Tak jsme si jeden den naplánovali, že ji položíme řízeně na zem. Aby spadla když my budeme chtít a hlavně směrem, který nám vyhovuje. Ať nám nepoškodí ani květiny, ani vrby pěstované na plot a ani okurky a dýně. Vzpomněl jsem si na fyzikální zákony, vektor síly, těžiště a využili jsme gravitaci.
Textilní popruhy na upevňování nákladů na střešní nosič auta jsem ukotvil na zadní sloupy z pohledu pádu studny a po třetím napnutí se těžiště studny dostalo před přední spodní hranu a pak už konstrukce padala sama. Popruhy byly delší, než je výška studny, takže se svalila bezpečně před nás.
Oddělil jsem plechovou střechu, sbalil ji do úhledného balíčku a odvezl do sběrného dvora. Předtím jsem ji nabídl jednomu domácímu obyvateli, který sbírá podobné věci, ale týden neměl čas si pro ni přijít a já jsem neměl trpělivost mu ji skladovat. Hnilé dřevo posloužilo jinak, zdravé jsem využil pro další použití v zahradě.
Abych zabránil znečištění studny zbytky dřeva, vyrobil jsem si jednoduchý kryt. Tabule dřevovláknité desky má zespodu přišroubovány tři odřezky hranolů na obvodu o málo menším, než je vnitřní průměr betonové skruže studny. Nasazená tabule se tak ze studny nespadne a do zakryté studny nemůže spadnout nic. Ani nečistoty ani zatoulaná kočka.
Samozřejmě, že jsme starou studnu neodstranili jen tak. Když jsme ji dávali dolů, už jsem měl připravený materiál na výstavbu zcela nové dřevěné konstrukce. A stavba začala hned druhý den ráno. Protože ten romantický prvek v zahradě jsme tam chtěli mít i nadále.
Komentáře