Ať už je člověk věřící nebo ne, jaksi intuitivně na jaře má potřebu trochu si odlehčit jídelníček. Někdo tomu říká detoxikace, někdo půst. Každopádně po dlouhé zimě, když jsme se spásaly vařeným či pečeným jídlem, aby nás vnitřně ohřálo, si tělo nějakou tu úlevu zaslouží
Pokud dodržujete 40-denní půst bez masa, jistě se těšíte, jak si na Velikonoce pochutnáte na vařené uzené šunce s majonézovým salátem. I my jsme se těšili, přestože půst bez masa nedržíme.
Koupili jsme kus uzené krkovičky a samozřejmě majonézu na salát, který dělá vždy přítel jen dvakrát do roka. Masíčko bylo mírně prorostlé, říkám si, že aspoň bude šťavnaté. A věru i bylo, až příliš. Po uvaření jsme konstatovali, že sice chuť má výbornou, jen konzistenci má prazvláštní. Taková směs želatiny a masa. V ústech to vytvořilo jakousi kaši. Dokonce mi to nezůstalo ani mezi zuby, s čím mám u masa vždy problém. Tak jsme pátrali, co v tom asi může být.
Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Byla v mém oblíbeném farmářském programu. Samotný řezník vyprávěl, jak se to dělá.
Na začátku je kvalitní maso. To se nasolí a pak se dá vyudit. Jenže při těchto procedurách maso ztrácí vodu a scvrkne se. No a toto je pro výrobce vážný problém. Do ceny to promítnout nechce, protože by prý nebylo prodejní, tak si pomůže jak umí, a podle zákona i může. Takzvanou injektáží, čili nastříknutím vody do masa zpět. Ale že by tam ta voda sama nedržela, pomáhají si solí a různými fosfáty.
Už máme tedy vodu znovu v mase, bylo by ho třeba zaudit. Ale to trvá dlouho, tak šup s ním do údící kapaliny. Nezůstává jen vysušit, zabalit a vyexpedovat.
O složení této zázračné kapaliny se dozvíme v popisu na obalu hotového výrobku.
A víte, proč vymysleli a používají udící kapalinu? Neboť prý nás chtějí ochránit před škodlivým působením dehtu, který vzniká při klasickém uzení. Ha, ha… jen chtějí snížit náklady a chemie jim v tom pomůže.
Já se pamatuji, že když moji prarodiče kdysi dělali po zabijačce šunku, maso nechávali i týden v korýtku, aby dobře nasáklo přidanou solí. Zároveň ho každý den obraceli a slanou vodou, kterou pustilo, polévali. Po této době ho pomalu udili dva až pět dní, záleželo podle toho, jaké bylo velké, i podle toho, jak moc ho chtěli mít zauzené. Jenže kromě soli a kvalitního dřeva na uzení nepoužívali nic jiného. Věřím, že i dnes se ještě najdou řezníci, kteří si takto šunku připravují minimálně pro sebe a svou rodinu.
Co už, když lidé už dávno zapomněli, že kvalitní šunka nemá být růžová, a když je, že jsou v ní dusičnany. Že nemá být měkká, a když je, že je v ní voda a fosforečnany. No a nemůže být ani levná, neboť správný poctivý výrobní proces stojí přece čas a ten jsou peníze.
Jak se tedy můžete bránit? Nejlépe uděláte, když se těmto „hromadně vyráběným“ akciovým masům vyhnete a zkusíte se poohlédnout po nějakém malém obchůdku s masem, kde té chemie nabízejí snad o trošku méně.
Podobné články:
Související články:
Mozilla/5.0 (X11; Linux i686; rv:12.0) Gecko/20100101 Firefox/12.0
„pomáhají si solí a různými fosfáty.“ Fosfat je teda co, kdyz neni sul? Odpovim si sam. Samozrejme, ze je to sul a veta je tudiz logicky nesmysl. Lepe: …pomáhají si solí (např. fosfáty).
Nic to ale nemeni na tom, ze argentinsky steak nakonec vyjde v porovnani s parodii na vyrobky z masa jako levna zalezitost. Maly obchudek to nezachrani stejne tak, jako to nezachrani farmarske trhy. Nikdo si neuvedomuje, ze jedy legalne pridavane do masnych vyrobku zpusobi cloveku pomerne zavazne choroby. Vysledky lze ale v tomto smeru tezko prokazovat. Lidi se stejne nakonec vrati k tomu, ze si budou podobne produkty vyrabet sami doma.
Mozilla/5.0 (Windows NT 5.1; rv:10.0.1) Gecko/20100101 Firefox/10.0.1
Článek není určen vystudovaným chemikům, ale laické veřejnosti. Jsem rád, že jste mě doplnil/opravil.
Pokud malý obchůdek nakupuje od domácího chovatele, zachránit to může a ten argentinský tři roky v mražáku držený kus hovězího nemá šanci.
Ty malé obchůdky i farmářské trhy mohou být alternativou levným výrobkům ze separátu a ty řetězce si to začínají uvědomovat. Zřejmě jim klesají tržby, když byli schopné pohnat kontrolní orgány na ty trhy. Asi aby neměli čas dívat se na přelepování štítků s daty spotřeby „některými jednotlivci“ za jejich pulty…
Důležité je, aby zákazník (nemám rád slovo „spotřebitel“) měl informace a měl možnost volby. Nakonec jde o jeho peníze a jeho zdraví.