Když jsme koupili zahradu, stáli v ní čtyři stromy. Čtyři staré stromy, z nichž dvě hrušky a jedna jabloň byly suché, tak jsme je spílili. Zůstala nám jedna jabloň u plotu a první rok nádhernou úrodu přinesl. Tento rok jsme se podzimních jablek už nedočkali. Poslední starý strom musel opustit naši zahradu mnohem dříve, než jsme to očekávali.
Letos počasí přálo ovocnářům. Bohatá úroda jablek se ukazovala i na naší jabloni. Už od časného léta shazovala plody, jakož i po minulé roky, takže jsme nemuseli dělat probírku, jako na moderních nízkokmenných stromech. Když v červenci začalo pršívat, plody se začaly rychle zvětšovat a jeden podvečer nás překvapilo praskání dřeva. Na zemi skončila silná haluz z jabloně.
Rychle jsem větev odstranil, abych snížil tlak na kmen a současně jsem obstříhali těžké konce větví, na které jsem večer dosáhl. Ořezávání konců pokračovalo i druhý den. Prudký nárůst hmotnosti jablek dělal problémy nejen našemu stromu. Jenže naše jabloň byla napadena dřevokaznou houbou, plodnice se na spodních větvích objevovaly každoročně. Tušili jsme, že se blíží konec, jen nikdo nevěděl, odkdy je strom napaden a kolik let ještě vydrží.
Zorganizoval jsem pomoc v rámci rodiny a naplánovali jsme oříznutí i dalších větví, abychom také vyvážily strom a nehrozilo poškození sousedových plotů. Ale strom nás o dvě hodiny předběhl a na zem se poroučely další dvě větve.
Dutiny a houbová tkáň uvnitř dávala tušit, že je zle s celým stromem. Byl by se polámal i kdyby úroda jablek byla slabá. A tak místo ořezávání větví jsme museli přistoupit ke kácení celého stromu. Nechtěli jsme se dočkat času, kdy přijdeme odpoledne do zahrady a strom bude vyvalen do sousedů a poškodí nejen ploty, ale i chlévy nebo snad někomu ublíží.
S těžkým srdcem jsem tedy celou jabloň nejprve připravil na kácení oříznutím větví, které by ji mohly převážit na nesprávnou stranu a pak jsme ji položili směrem k záhonům tak, aby nenadělala škodu ani v naší zahradě. Celý další týden po práci nám trvalo nařezat kosterní větve řetězovou pilou na polínka a větve ke kompostéru. Paletový kompostér s volným objemem přes kubík jsme rychle zaplnili nezralými jablky a tenkými větvičkami a pro lepší zpracování jsme to převrstvovali buď senem nebo dřevní štěpkou z vrbových prutů.
Po jabloni zůstalo u plotu prázdné místo a smutný výhled k sousedovic zanedbané zahradě. Naplno jsme si to uvědomili až když jsme uklidili poslední zbytky jabloně a zůstala jen vyhrabaná louka. Změnila se panorama zahrady při pohledu z dvora. A tento rok jsme neměli co sušit na zimu.
Naštěstí v horním rohu zahrady úrodu přinesla poprvé jabloň, která zde rostla jako semenáč. První rok ji Olinka ostříhala a dala jí charakter, tento rok jsme ji prosvětlili. Loni byly plody takové pokusné nemastné a neslané, ale letošní jablka chutnaly skvěle. Rodí o něco dříve, než stará jabloň, ale život a příroda už je jednou taková. Něco odejde a něco nového přijde.
Podobné články:
Komentáře