web analytics
Pro 182017
 

Kdysi byly zahrady u každého domu. Rodina v zahradě pěstovala různé plodiny, převážně pro vlastní spotřebu. Zahrady a zahrádky tak byly zdrojem zeleniny, ovoce, bylinek. Tedy potravin. Dnes si pod pojmem „zahrada“ mnoho lidí představuje malou plochu s vysokým plotem, kde se pije, kouří, debatuje nebo griluje, případně slouží jako výběh pro psa. Zatímco ty první zahrady přinášely svým majitelům každodenní užitek, ty moderní jsou spíše zdrojem pravidelných nákladů. Jakou zahradu chcete mít vy?

Mnoho mladých lidí bude namítat, že dnes žijeme jiným způsobem, že chodíme do zaměstnání a že vyděláváme dost na to, abychom si mohli koupit nejen potraviny, ale i zaplatit zřízení a provoz zahrady s letničkami, které každý rok musíme dokupovat, s umělým jezírkem a potůčkem, kde platíme za doplňování pitné vody i za její přečerpávání elektrickým čerpadlem. A za mnoho jiných „vychytávek“, které nás možná potěší, no reálný přínos, nebo chcete-li užitek, nepřinášejí.

Pohled na takovou zahradu se může u jeho majitele radikálně změnit, když pro úraz či nemoc přijde náhle o práci, tedy i o příjem, nebo když odejde do důchodu. Najednou se může provoz všech elektrických zařízení ukázat jako zbytečně drahý a okrasné rostliny jako zbytečný luxus, který zabírá místo něčemu užitečnému a za svou péči nedává nic na revanš.

Bez mučení se přiznám, že mi je „proti srsti“ současný systém, kdy značnou část příjmů vydáme pryč za služby, tedy neměníme čas za majetek, ale míjíme ho „do prázdna“. Když si každý měsíc splátkou koupíte kus nemovitosti, tak se hodnota vašeho majetku zvyšuje. Když každý měsíc zaplatíte za elektřinu na „panské vylomeniny“ nebo paušál za satelit, mobil i internet, ve výsledku za to nic hmatatelné nemáte. Hodnota vašeho majetku se nezvyšuje, stagnuje nebo může z roku na rok klesat. Myslím, že se to se zahradou nemůže stát. Zejména když to je zahrada nejen na parádu.

Vodopád v zahradě

Vytížený manažer v nadnárodním koncernu, který je stále na cestách a visí furt na telefonu nebude sít mrkev ani sázet papriky, to celkem chápu. I kdyby to pro něj mohl být dobrý relax. Ale moderní satelity jsou dnes moderní alternativou panelákových králíkáren. Nahuštěné jako sardinky, minimum místa a v případě výpadku příjmů neudržitelné bydlení. Závislé od vnějších dodávek energie, materiálu, potravin. Závislé od každodenního dojíždění autem do města.

A v takové závislé domy předělávají své příbytky se zahradou i ostatní lidé, kteří nejsou tak vytíženi zaměstnáním, ba dokonce i ti, kteří jsou nezaměstnaní. Z podpory a sociálních dávek si kupují vodu, teplo, elektřinu ale i potraviny nebo čaj, nejčastěji velkým týdenním nákupem, za kterým cestují autem do města, pokud bydlí na vesnici.

Přitom své zahrady vyloží zámkovou dlažbou a záhony zatravňují, aby s tím měli co nejméně problémů. Kupují si motorové sekačky, benzín do nich a posekají trávník, který předtím za peníze zavlažovali. Nebo půdu rovně zakryjí štěrkem, aby měli bezúdržbovou zahradu. Zahradu, která už pak nestojí další peníze, ale ani žádné peníze neušetří ani nepřinese.

Přitom otočit finanční toky, aby peníze netekly do zahrady, ale ze zahrady k vám, je tak jednoduché.

Když se naši známí dozvěděli, že jsme si koupili zahradu na vesnici, téměř každého z nich zajímalo, kolik stála. A mnohé i to, kolik jsme zaplatili za přeměnu pozemku k obrazu našemu. Nikdo z nich se nezeptal, kolik plánujme mít z ní výnosů a v jakém horizontu.

Novovybudovaný ovocný sad

Jistě, koupě zahrady a její zprovoznění první dva roky stálo nějaké peníze. Za ploty, za sazenice stromů a ovocných keřů, za stavbu vyvýšených záhonů, za studnu, za opravu domu aby sloužil jako sklad. Většina z toho jsou jednorázové náklady, které se již nebudou opakovat. K tomu je třeba připočíst každoroční náklady na sázení zeleniny. A protože nejsme líní a současně se zlepšujeme ve svých znalostech, pěstujeme si sazenice ze semen sami a dokonce i ty semena jsou z velké části z naší produkce. Postřiky na ovocné stromy proti savým škůdcům také nekupujeme, ale vyrábíme si je z rostlin, které rostou v zahradě. Jiní lidé je stříkají herbicidy (které musí koupit), my je trháme a zpracujeme.

Zahrada je investice, která nezrezaví jako auto, nevypaří se jako paušál za internet nebo dovolená u moře. Je to investice, která pokud není využita, tak minimálně neztrácí na ceně (jako peníze v bance podléhající inflaci) a navíc, může generovat zisk.

Když to říkám přátelům, každý namítá, že aby mohli hospodařit, museli by si koupit malotraktor, Terru, pluh nebo rotavátor a jiné stroje. „Ano, to je rozšířený mýtus, podporovaný médii,“ zvyknu reagovat. Na produkci potravin v malém rozsahu a širokém spektru nejsou potřebné zemědělské stroje, známé z magazínů. Křovinořez a Motúčko určitě potřebovat budete, usnadní vám práci, ale ostatní stroje pro zahradu u domu? Zbytečné výdaje.

Papriky a rajčata na vyvýšeném záhonu rostou samy

Celé je to o tom, jak pěstovat. Hnojiva nepotřebujete, hnůj se hodí. Postřiky nemusíte kupovat, vyrobíte si je sami. Kompostování všeho zeleného a dřevní štěpka vám zúrodní půdu. Mulčování odstraní okopávání i rytí, samozřejmě i orání (pokud nepěstujete obilí a kukuřici). V konečném důsledku investujete svůj čas. A to tolik, kolik ho máte k dispozici nebo kolik chcete mít pro zahradu k dispozici.

Když máte zahradu u domu, začít pěstovat potraviny nevyžaduje velké investice, nemusíte začít na celé ploše zahrady. Nemusíte na ní pracovat celý den. Zahrada nemusí být otročina. Při správném způsobu obrábění, kterému říkáme permakultura, můžete mít značnou část vlastní spotřeby zeleniny bez velkých výdajů, zato za značných úspor. Pokud ne první rok, tak zanedlouho začne vaše zahrada i finančně zlepšovat váš rozpočet. Tím, že si ve volném čase dopěstujete potraviny, které nemusíte kupovat v obchodech. Nemluvě o rozdílné kvalitě. Já vím, mrkev nebo cibule stojí pár korun. Jenže ty koruny na keřích nerostou, ale rajčata a papriky ano.

Sto kilo rajčat, padesát kilo paprik, asi stovka dýní hokaido, desítky cuket, cca dvacet kilo salátových okurek. Deset kilo mrkve, ošatka česneku, dvě cibule. Nějaký hrášek, červená řepa, desítky ředkviček, to je úroda druhého roku nové zahrady. Jistě, utratili jsme trochu elektřiny na vyčerpání vody ze studny do nádrže, dost peněz na benzín pro každodenní cestu do zahrady, kdybyste měli zahradu za domem, toto byste ušetřili. Přepočítejte si množství cenami, které byste za léto a podzim zaplatili v supermarketu za plodiny, které vám vyrostou ve vaší zahradě. To je částka, kterou nemusíte vydělat nebo můžete ušetřit. Chce to jen jiný pohled na vaši zahradu.

 Zanechat komentář

Můžete používat tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(vyžadované)

(vyžadovaný)