web analytics
Čvc 112017
 

Bez včel a jiných opylovačů to v zahradě nejde. Darmo ovocné keře a stromy rozkvetou, když je nebude mít kdo opylovat, nevzniknou plody, nebudeme mít úrodu. Ani ovoce ani zeleninu. Některé druhy jsou sice samosprašné nebo stačí drobný závan větru a pyl se přesune na pestíky, ale užitečný hmyz dělá v zahradě důležitou práci za nás. Ne pouze při opylování, ale i při obraně před savými škůdci. Měli bychom mít zájem tento užitečný hmyz nejen chránit, ale ho do naší zahrady i přilákat a udržet ho tam. My jsme pro to udělali v naší přírodní zahradě další krok. Užitečná věc, která i dobře vypadá, slouží jako úkryt a místo množení hmyzu, který je naším věrným pomocníkem.

Velmi často dostávám otázku, zda budeme v zahradě chovat včely. Prý jsou užitečné při opylování rostlin a dávají med. Nuž odpovídám po pravdě, že chovat včely nehodlám, protože ne jen cukr, ani med nejíme a včely chová soused nedaleko. Vždyť i jsou naše louky, květiny, keře a stromy jimi přímo obsypané.

Co ale když soused včely chovat přestane nebo ho postihne nějaká katastrofa? Na cizí pomoc se v naší permakulturní zahradě spoléhat nechceme a ani se štětečkem mezi květinami pobíhat nehodlám. Naštěstí včela medonosná není jediný žijící opylovač. A právě tímto směrem se ubíraly naše myšlenky.

Významným opylovačem kulturních rostlin je i čmelák, nebo skupina čmeláků a pačmelů, protože se nejedná jen o jeden druh. Liší se nejen velikostí, ale i zbarvením. Zimu přežívají pouze oplodněné samičky, které zimují v zemi a na jaře zakládají nové kolonie. A protože u nás neořeme, ale máme velké plochy trávy, kosené nepravidelně, tak se mají čmeláci u nás velmi dobře a vyskytují se v hojném počtu. Navíc nestříkáme chemickými přípravky proti hmyzu, které likvidují do řady škodlivý i užitečný hmyz.

Dalším významným opylovačem jsou včelky samotářky, jak bývají nazývány druhy divokých včel. Nejraději sídlí v dírách starých stromů nebo trámů. Navíc jsou prý velmi teritoriální, neodlétají dále než 80 metrů od místa, kde se vylíhly. A právě pro ně jsem připravil další domeček pro hmyz.

V zahradě máme už dva hmyzí hotely, jak se zvyknou nazývat. Jeden jsme koupili loni na jaře, druhý letos. Ale kromě nich jsem postavil speciálně ubytko pouze pro včelky. Tvoří ho tři špalíky dřeva na topení, které jsem získal od tchána (u nás v paneláku se topí radiátory), do kterých jsem vrtačkou navrtal díry od průměru 4 do 10 mm do hloubky podle délky vrtáku. Žádná science-fiction, monotónní práce s občasnou výměnou vrtáku.

Všechny tři špalíky jsem postavil na sebe a zcela jednoduše je svázal dvěma smyčkami vázacího drátu k sobě. Pak jsem vzal čtyři staré tašky bobrovky a kus střešní latě (5 × 3 cm smrk) a připasovával to k sobě, dokud jsem nenašel správnou pozici a střešní laťku jsem dvěma vruty připevnil k hornímu špalku.

hmyzí hotel

Nakonec jsem hotový hotel pro hmyz odnesl do ovocného sadu k plotu. Na zem jsem položil betonovou kostku, na ni dvě cihly, aby to celé nebylo ve vysoké trávě a postavil hmyzí hotel na své místo. Netrvalo ani měsíc a už začal kolem něj život. Zatímco kupované hmyzí hotely potřebují tak rok, dokud venku zestárnou, přírodní nijak neošetřované dřevo včelkám lépe pasuje a už jsou některé „kvartýry“ v hotelu obsazeny. Pohyb včel kolem konkrétní dírky a následné zašpuntování svědčí o tom, že se nám začíná rodit nová generace našich vlastních opylovačů.

 Zanechat komentář

Můžete používat tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(vyžadované)

(vyžadovaný)