web analytics
Dub 142014
 

Velká část lidí si chodí na farmářské trhy pro maso a uzeniny, ovoce, zeleninu, sýry, mléko, jogurty i pečivo nebo vejce. Rostoucí zájem o tyto čerstvé, regionální a kvalitní produkty postupně nutí ke změně i velké supermarkety nejrůznějších řetězců, které dosud měly ve zvyku cpát nám hlavně průmyslové potraviny často podivného původu i složení. Na co můžeme dnes v supermarketech narazit?

 

I řetězce začínají chápat, že se lidé nenechají šidit

Třeba řetězec Billa v roce 2012 zareagovat na sílící trend zájmu o místní potraviny menších farmářů a výrobců zavedením značky Česká farma. Pod touto značkou prodávají například zeleninu, tedy třeba brambory nebo rajčata či česnek. Tyto trendy jsou sice pozitivní, ale farmářské trhy nikdy zcela nenahradí, a to je dobře. Na farmářských trzích jde totiž také o atmosféru, možnost vyměnit si s prodejcem zkušenosti, nechat si poradit, co vybrat, aby se nám to co nejlépe hodilo pro náš záměr v kuchyni. Lidé si na farmářském trhu v klidu nakoupí, popovídají si, zkrátka se scházejí v klidu a pohodě jako to bylo kdysi. Něco takového ovšem zdaleka nenahradí bloudění mezi dlouhými regály supermarketu, i kdyby zde nabízený sortiment byl sebelepší a širší. Kontakt s prodejcem je velmi cenný. Nicméně přesto je velmi dobré, že i velcí prodejci už pochopili, že lidí se nenechají šidit. Hledají kvalitu a záruku čerstvosti, kterou najdou právě u regionálních a menších prodejců. Ti totiž díky tomu, že jejich produkce není tak rozsáhlá, mohou ji ještě dobře osobně kontrolovat, a to každý kousek.

Největší konkurence je na trzích

Mezi další možnosti jak farmářské produkty prodávat jsou sítě kamenných prodejen se zaměřením právě na potraviny z českých farem. Patří sem například sítě Náš grunt nebo Sklizeno. V kamenné prodejně disponující veškerým potřebným zázemím se soustřeďují výrobky několika farmářů. I to je pro farmáře cesta, jak dostat svoje produkty k zákazníkům, kteří po nich touží. V menší prodejně se navíc stále udržuje úzká vazba mezi zákazníkem a výrobcem a prodejcem jeho zboží. Například řezník stále má odezvu od svých zákazníků, zda jeho zboží odpovídá a kvalitě a jejich představám. Největší konkurenci ovšem mají farmáři na trzích. Tady mohou nejlépe poznat, jak si skutečně stojí v porovnání s ostatními. Výhodou je, že na trhy většinou přicházejí lidé, kteří jsou otevření tomu, vyzkoušet něco nového, dosud neotřelého. Kromě už zavedených prodejců s vybudovanou stálou klientelou se zde dobře uplatní i noví výrobci, kteří si stálé zákazníky teprve hledají. Průběžně tak roste nabídkový sortiment. Hodně zákazníků také na trhy přivábí nejrůznější akce, které se stávají jejich pravidelnou součástí. Nejde jenom o svátky, jako jsou třeba blížící se Velikonoce, ale třeba sezóna určitého ovoce nebo zeleniny, kdy se návštěvníci mohou seznámit třeba s novými recepty, jak svůj nákup v kuchyni chutně upravit.

Vítězem je zákazník

Když si proto položíme otázku, jaká platforma pro nabídku farmářských produktů nakonec vyhraje, odpověď samozřejmě není a nemůže být jednoznačná. Naopak, je velmi pravděpodobné a správné, že všechny tyto formy budou společně koexistovat. Každá totiž má co nabídnout a obhospodaří třeba trochu jiné zákazníky. Také zákazník, který si potravinu vyzkoušel na trhu, se od prodejce dozví, že ji dostane každý den i ve farmářské prodejně, nebo dokonce v supermarketu a může být ještě spokojenější. Supermarket bude mít zase něco navíc, co třeba jiné řetězce nabídnout nemohou. Důležitá je vždy situace v dané lokalitě. Tato bitva mezi trhy, kamennými prodejnami a supermarkety by neměla mít žádného vítěze, respektive jediným vítězem by se měl stát spokojený zákazník.

 Zanechat komentář

Můžete používat tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(vyžadované)

(vyžadovaný)