Ošatka na chléb

Když se řekne chléb, většina z nás si představí klasický bochník. Kdysi kulatý, později oválný a v poslední době jsme si zvykli i na hranoly nejrůznějších velikostí. Zvláště ti, kteří vlastní domácí pekárnu na chléb vědí, že o čem mluvím. Viďte? Ať už jde o chléb kváskový nebo s použitím droždí, výsledný tvar mu dává forma, v níž kyne. Případně forma, v níž se peče. No a na typický bochník je ideální pletená ošatka. Při jejím shánění však může nastat malý problém. Není to totiž běžný proutěný košík, jaký vám nabídnou v každých domácích potřebách.


Pokračovat ve čtení Ošatka na chléb

Kvásek jako dar

Chléb je náš každodenní pokrm. Podle některých odborníků ho třeba sníst až dva krajíce denně. Podle jiných bychom to s ním neměli až tak přehánět. Stačí pár kousků do týdne. Otázkou je, zda ten chléb, který si kupujeme v obchodě, je opravdu tím božím darem, který našemu tělu prospívá. Zda je v něm vše, co v něm být má a hlavně, zda není v něm to, co v něm být nemá. …
Pokračovat ve čtení Kvásek jako dar

Vylepšené Hanácké koláčky z celozrnné mouky

Na nápad upéct si poctivé domácí koláčky jsem přišla ve chvíli, kdy jsem minule vešla do nově otevřené pekárny v našem městě. Na první pohled úžasný výběr. Na druhý úžasná jednotvárnost. Vše na jedno kopyto. Buď přeslazené nebo tučné. Nebo obojí dohromady. …
Pokračovat ve čtení Vylepšené Hanácké koláčky z celozrnné mouky

Jak nás vodí za pšenici/nos

Ještě ani neskončili žně a už nás straší zvýšením cen pekárenských výrobků. Prý pro slabou úrodu pšenice. Jistě, letošní léto bylo horké a suché. Některé plodiny měli problém i jen přežít, natož bohatě zarodit. Z hlediska dlouhodobého průměru nejde však o žádnou tragédii. Ani o všechny plodiny. Jen pekařům tato situace hraje do karet. Už dávno pláčou, že své rohlíky a chléb prodávají pod cenou. A tak nyní mají alespoň „oprávněný“ důvod cenu zvýšit. …
Pokračovat ve čtení Jak nás vodí za pšenici/nos

„Čerstvé“ pečivo z mrazáku

Kolikrát vás v supermarketu zlákala vůně právě upečeného křupavého chleba nebo sladkého pečiva? I mně se to párkrát stalo. Čerstvé, ještě teplé chutnalo výborně. Pokud jsme ho však hned nesnědli, měli jsme smůlu. Za pár hodin ztvrdlo téměř na kámen. Zestárlo. Nebylo totiž čerstvě upečené, jen čerstvě „dopečené.“ …
Pokračovat ve čtení „Čerstvé“ pečivo z mrazáku

Malovýroba versus obchodní řetězce

Po dlouhé chladné zimě, když jsme se ohřívali teplými vařenými a pečenými jídly, někdy, přiznejme si, i těžkými, nastalo konečně jaro. Venku je už tepla dost a my se snažíme odlehčit svůj jídelníček. Tak nějak intuitivně saháme po čerstvé zelenině či ovoci, abychom se osvěžili a zároveň dodali našemu tělu potřebné životabudiče. …
Pokračovat ve čtení Malovýroba versus obchodní řetězce

Příprava těsta a pečení

Kvásek máme nakynutý a část pro budoucí pečení oddělenou.

K ostatnímu kvásku přidáme mouku dle uvážení, nemusí být ani celozrnná, i když ta je nejlepší, sůl, případně kmín či jiné koření, různá semínka podle chuti. S teplou vodou vypracujeme těsto. Nejdříve vařečkou, pak šlehačem s hákama dohladka.


Pokračovat ve čtení Příprava těsta a pečení

Založení kvásku

Kvásek byl odjakživa takový domácí poklad. Stačilo k němu přidat mouku, vodu, trochu soli a kmínu a mohl se upéct chléb, základ denní obživy. Když se dívka vdala a odešla z domu, kvásek jí máma přibalila jako součást výbavy. Taková to byla vzácnost. …
Pokračovat ve čtení Založení kvásku

Vůně domácího chleba

Kdo má doma pekárnu na chléb, ví o čem mluvím, nebo možná také ne …

Když řeknu, že si doma peču svůj vlastní chléb, hned se mě všichni ptají, jestli jsem si koupila pekárnu. A na co?


Pokračovat ve čtení Vůně domácího chleba