Pěstování borůvek je neekologické

Módní trendy neobcházejí ani některé zahrady a jejich zahradníky. Design zahrady a pěstované rostliny často odrážejí spíše přání marketingových mágů, než zájem samotného majitele. Nás se však toto davové šílenství netýká. Navzdory tlaku zahrádkářských magazínů borůvky ve své zahradě nepěstujeme a máme pro to své důvody. A nejsou jimi ty, že bychom je neměli rádi, spíše naopak.

Poprvé jsem borůvky jedl jako malé dítě na prázdninách u babičky. S tetami a bratranci jsme chodili ráno do lesa, abychom se vraceli před polednem s plnými vědry i břichy a modrými ústy. Babička nám vždy připravila chutné borůvkové knedlíky a nezřídka i několik plechů koláče s borůvkami napekla.

Lesy na Vysočině jsou plné borůvek

Vysočinu jsem ještě mnohokrát navštívil a když jsem tu trávil dovolenou na kole, samozřejmě jsem si opět natrhal plné hrsti chutných modrých plodů. Stejné to bylo i jižněji v České Kanadě, na hranicích mezi Českou republikou a Rakouskem. Přestože se zde v létě vyskytuje velké množství turistů, spolu s místními nedokážou zkonzumovat tolik borůvek, kolik jich tu díky správné kombinaci půdy a vlhkosti dokáže narůst.

Proto mi přijde divné pěstovat borůvky v zahradě, v níž není pro ně vhodná půda. Tam, kde bez problémů rostou ovocné stromy i zelenina, bývá kyselost půdy, tedy její ph, mezi hodnotami 7,5 a 8,5. Borůvky ale potřebují hodnotu ph půdy od 3,5 do 4,5. Aby je bylo možné pěstovat, je třeba hodnotu ph změnit.

To představuje kompletně vyměnit půdu pro pěstování. Ve vykopané jámě na výsadbu nestačí nasypat kyselou půdu, protože všudypřítomná proudící voda dokáže přinést minerální látky, které by ph půdy opět vrátili do místního normálu. Proto se při sázení borůvek používají bazénové fólie nebo staré plechové vany, aby se vložená kyselá půda, nejčastěji na bázi rašeliny, kompletně oddělila od okolní půdy i vody. To znamená, že je třeba borůvky pravidelně zavlažovat a občas i přihnojovat, aby se malý objem půdy nevyčerpal ze živin.

Takže do země vkládáme umělou hmotu nebo železo a rašelina se musí někde vytěžit. Je to neobnovitelný zdroj, jehož těžba ničí v okolí přírodu. V malé zahrádce je to možná zanedbatelný problémek, který ale nabere jiné rozměry při pěstování borůvek ve velkém.

Málokde se borůvky pěstují ve volné půdě, neboť vhodných míst je málo. Mnohem častěji je pěstování borůvek na prodej ve vacích, naplněných rašelinou nebo jiným nosným substrátem, do kterého jsou živiny pravidelně dodávány spolu se závlahou, řízenou automatickými systémy. Takové plody pak mohou obsahovat jen takové látky, které byly obsaženy v hnojivech.

O mnoha plodech ovoce se tvrdí, že obsahují kromě vitamínů i jiné stopové prvky, důležité pro naše tělo. Odkud je berou? Rostliny nedokáží vyrábět prvky, dokáží jen vyrábět sloučeniny těchto prvků. Tak použijí dusík nebo draslík či uhlík jakož i vodu nebo kysličník uhličitý a mění skladbu molekul za pomoci slunečního záření. Všechny „suroviny“ čerpají ze vzduchu nebo z půdy. Když ale tyto stavební prvky nemají při umělém hnojení k dispozici, zbývá jen krásný plod bez obsahu. Objemové krmivo se tomu říkalo u skotu.

Tak oblíbené kanadské borůvky, nabízené snad v každém zahradnictví a propagované v skoro každém zahrádkářském časopise, nám tedy při umělém pěstování nepřinášejí to, co nám slibují a jejich pěstování je navíc mnohem náročnější, než jiné ovoce. Při tom všem si ničíme svou zahradu a přírodu i kdesi daleko, kde se rašelina těží. A jen pro placebo modré barvy.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..