web analytics
Srp 192017
 

Když přijde horké léto s dlouhotrvajícím suchem, kdy několik týdnů z oblohy nespadne ani kapka vody, každý zahrádkář má hlavu v smutku. Nejen, že je třeba zavlažovat zeleninové záhony, v první řadě je třeba mít vodu k dispozici. Nejjednodušší je polévat vodou z vodovodu, ale také nejdražší. Nejlevnější je využívat dešťovou vodu, ale musíte mít nádrže a musí v nich být napršené. Vlastní studna představuje nezávislost, ale stojí to peníze za elektřinu do čerpadla. No nejlépe jsou na tom takoví zahrádkáři, kteří šetří s vodou, která už na záhonech je.

Abych to vysvětlil, nejprve si řekněme, proč je nutné zeleninu v zahradě zalévat. Především proto, že zelenina potřebuje vodu pro svůj růst a pro zdravý vývin plodů. Bez vody vám rajče ani okurka nenaroste. Ale část vody, kterou zelenina nabere ze země kořeny, se vypaří přes listy při procesu fotosyntézy. Takže zde velmi nemáme kde šetřit, rostlina vodu potřebuje, jinak nebude růst ani plodit.

Vodu ale nedodáváme rostlinám „přímo do žil“, nýbrž do země v blízkosti kořenů. Mám na mysli klasické polévání konví nebo hadicí či kapénkovou závlahou ke kořenům, ne nevhodné rozstřikování vody po celé zahradě a po všech plochách rostlin. A tady je právě zdroj možných finančních i časových úspor.

kaleráb

Totiž jen část vody rostlina spotřebuje, zbytek se ze země vypaří. Zem je ohřívaná sluncem i vysušována větrem. Tedy jen v takových zahradách, kde majitel důsledné dbá na úplné vyčištění půdy pod zeleninou, kde neroste ani jeden plevel a je půda úhledně upravená, vyčištěná a zarovnaná. A holá, bez krytu, bez ochrany.

Nikde ve volné přírodě takový stav nevidíte. Když i dojde k odstranění trávy či jiného porostu, příroda okamžitě vyšle záchranářů aby odkrytou vrstvu zakryly a zabránili jejímu vysušování, erozi, ztrátě humusu a postupně plocha zaroste původní vegetací.

paprika

Tímto přirozeným procesem bylo inspirováno permakulturní mulčování. Přikrytí holé země vrstvou jiných rostlin, aby se zabránilo vypařování vody i půdní erozi. V naší zahradě mulčování využíváme již dlouho a máme s tím jen dobré zkušenosti. I když celý den panovaly třicítky, pod mulčem byla půda vlhká i 24 hodin po poslední zálivce.

Balík slámy na vesnici docela snadno a levně získáte od některého ze sedláků. Seno si nasečete a nasušíte na své louce nebo pásech trávy v zahradě. Pokud jím nekrmíte zvířata, nemusíte se trápit se správným termínem sečení a sušení či obracení.

Jaký je rozdíl mezi mulčem ze slámy a ze sena?

Slámová nastýlka ​​vám vydrží i rok či dva, seno se rychleji rozkládá (na živiny a hnojí záhon). Proto nastýlku ​​ze sena musíte častěji obnovovat. Běžnou louku sekáme v zahradě třikrát do roka a stačí nám to. Pravda, nevykosím najednou všechnu trávu. V podstatě pokosím tehdy a tolik, když je nutná tráva na mulč. Slámu jsme koupili hned po koupi zahrady, kdy jsme vlastní trávu ještě neměli a mulčovat již bylo třeba.

mulč ze slámy pri reďkovkách

Někteří lidé se bojí, že při mulčování senem se jim ze suché trávy vysypou semena rostlin na záhon a zaplevelí si zeleninu. To je hluboké nepochopení funkce mulče nebo tito lidé neviděli mulčovaný záhon ani na fotce.

Mulč zcela pokryje holou zem kolem a pod rostlinami. Tím brání vypařování vody, zahřívání země sluncem i vysušování větrem. Znepřístupněním slunečního světla brání všem ostatním rostlinám růst. A tedy i případnému plevelu ze semen v trávě.

rajčata a papriky pod mulčem na vyvýšených záhonech

Nastýlka ze slámy i sena nám zejména ve vedrech pomáhá spotřebovat méně vody na zavlažování zeleniny. Nejen, že spotřebujeme méně vody, ale i méně elektřiny na její čerpání, dříve zavlažíme, šetříme čas i námahu. Bonusem je, že jsme bez plevele a chráníme půdu a současně ji hnojíme rozkládajícím se mulčem ve spodních vrstvách. Netvoří se přísušek a nemusíme okopávat.

A co vy?

 Zanechat komentář

Můžete používat tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(vyžadované)

(vyžadovaný)