Ještě stále na podzim ryjete a na jaře kultivujete záhony pro zeleninu? A my si stále myslíme, že to děláte zbytečně. Ale pokud je vaším cílem v zahradě se pořádně nadřít, nepřestávejte, dokud to svedete. My si zatím budeme pobyt v zahradě užívat, stejně jako její plody, vypěstované bez dřiny a odříkání. My si zasloužíme svou zeleninu a ovoce i bez opotřebování těla a zničených zad či bolavých nohou. Je to naše volba, stejně jako je vaše ta vaše.
Mnoho lidí tomu nedůvěřuje. Čemu? Mulčování. My jsme si to vyzkoušeli. Několik let v malé zahrádce, poslední rok v té opravdu velké, kterou nám mnozí závidí. Věřte, že není co. Když jsme ji kupovali, byla v žalostném stavu. Ale my jsme už tehdy věděli, že se budeme chovat k ní jinak, než bývá v kraji zvykem. Že nebudeme muset tolik pracovat, jako ostatní zahrádkáři, abychom měli stejnou, ne-li lepší úrodu.
Jednou z našich metod je mulčování. Nebo nastílání, pokud chcete. Tedy přikrytí půdy nebo trávy vrstvou přírodního materiálu. Má to několik pozitivních důsledků.
Tím první je fakt, že mulč přikrytím porostu nebo půdy nepustí dolů světlo. Rostliny pod mulčem za několik týdnů až měsíců zcela vyhynou, pod mulčem se objeví holá půda. Ne tvrdá, ale měkká, kyprá. Místo toho, abyste rostliny (většinou označované jako plevel) vykopávali, chemicky odstraňovali či jinak s nimi bojovali, je zamulčuje a počkejte.
Druhým je snížení výparu vody, zastavení prohřívání půdy sluncem i vysušování větrem. Více vláhy zůstane rostlinám, méně je třeba zalévat. A když nezaléváme přímo na půdu, tak se nevytvoří přísušek, tvrdá vrstva půdy na povrchu, která jí brání mimo jiné i dýchat.
Třetím je měkká vrstva pro plody, které by jinak ležely na půdě, tedy v blátě. Jako se to stává jahodám například.
A na závěr, pod mulčem žijí žížaly a ty prokypří půdu i ji obohatí o humus. Tak nač rýt?
Jako mulč lze použít slámu, ta vydrží i více, než jeden rok, nebo seno, které ale má reálnou životnost asi půl roku, rychleji se rozkládá, než sláma. Rozkládá na živiny, tedy je to ochrana i hnojivo. Čerstvá tráva není ideální pro všechny rostliny. Alespoň ne ve velkém množství. Jako mulč můžete použít i vytrženou doprovodnou rostlinu (plevel její zvyknou v našich končinách nadávat), kterou položíte na záhon. Uschne a rozloží se.
Na podzim, po sklizni, mulčujeme i zbytkami rostlin, z nichž jsme posbírali úrodu. Pokud se do jara nerozloží, tak je odklidíme do kompostu.
Jak jste si všimli, kromě slámy vše ostatní najdete na své zahradě, většinou jako nepotřebné. Nač pálit, nač odvážet, když můžete využít ke svému prospěchu? A ušetřit si námahu, prachy za hnojiva i za dovoz / odvoz.
Nedávno jsme dali dolů slámový mulč z vyvýšeného záhonu, kde jsem na podzim naházel zeminu z výkopu jeho základu. Zem pěkná jemná kyprá. Stačilo rozhrnout lopatkou a zasadit sazenice. Není důvod projet to kultivátorem nebo rýt. Stačí rovnou sázet a opět zamulčovať.
Komentáře