web analytics
Led 082013
 

I vy se u regálu s tuky rozhodujete, který si vybrat? Živočišný či rostlinný? Máslo a zda margarín? Z jakého důvodu to vlastně děláme? Co je pro nás důležité? Zdraví? Cena? Chuť? Trvanlivost? Nebo je za tím jen obyčejná lenost?

Když vyberete margarín z chladničky, můžete jej rovnou natřít na chléb. Pokud totéž uděláte s máslem, na natírání si budete muset chvíli počkat. Pokud chcete vyšlehat krém, s margarínem je to také jednodušší. A hospodyňky vám potvrdí, že ten margarínový je stabilnější. Drží tvar a ani v létě se nezkazí. Navíc je základem margarínu rostlinný olej a ten se obecně považuje za zdravější.

Nahrazování živočišných tuků rostlinnými, tedy másla margaríny, podporuje i značná část lékařů. A samozřejmě televizní reklama. Výrobci margarínů se jdou přetrhnout, jen aby nás přesvědčili, jakou úžasně chutnou a přitom zdravou náhradu klasického másla vyrobili. Přiživují se přitom na dávno překonaném faktu, že prý máslo zdraví škodí. Opravdu?

A co margaríny? Máte pocit, že jsou pro nás přijatelnější? A už jste někdy srovnávali jejich složení? Už jste někdy spočítali, z kolika složek se skládají? Že ne? Nejvyšší čas to udělat!

máslo Složení a pozitiva másla

Máslo se na našem území používalo několik století a vyrábělo se z našich domácích surovin. Kvalitní máslo má i dnes přesné složení. Stanovené evropskou normou. Vyrábí se pouze ze smetany. Musí obsahovat minimálně 80% živočišného tuku. Zbytek tvoří voda cca 16% a mléčná sušina. Tu tvoří mléčné bílkoviny a mléčný cukr laktóza. Klasické máslo sice obsahuje nasycené tuky, v minulosti považovány za nebezpečné pro srdce a cévy. Zároveň jsou v něm přirozeně přítomné mléčné bílkoviny a vitamíny rozpustné v tucích. Je tak pro naše tělo naprosto přirozeným tukem. I cholesterol z něj umí tělo bez problémů zpracovat. Samozřejmě, nic se nesmí přehánět. A tak je to i s máslem. Jedna polévková lžíce denně bohatě stačí. Ať už na krajíc chleba nebo na zjemnění chuti polévky či omáčky.

Margarín – zdraví nebo záchrana před hladem?

Trochu historie

Margarín byl objeven ještě v devatenáctém století. Na zakázku. Ne kvůli zdraví, ale kvůli hladu. Napoleon III. totiž potřeboval pro svou armádu levný a přitom chutný tuk. A hlavně ho potřeboval hodně. Tak tedy jeden francouzský lékárník vyrobil první náhradu klasického másla. Jako základ použil tehdy dostupné suroviny. Odstředěné mléko a hovězí lůj. Vzniklý margarín měl velký úspěch. Hlavně během obou světových válek. Ale hlavně po válce, kdy nebylo potravin dostatek. A protože jeho spotřeba neustále stoupala, na výrobu se začaly používat rostlinné oleje. Ty ale bylo třeba ztužit. No a při této „úpravě“ vznikaly látky, které se později ukázaly jako zdraví škodlivé. Takzvané transmastné kyseliny (TMK). A přestože se výrobní postup od té doby údajně změnil a v těch dnešních margarínech skoro žádné transmastné kyseliny nejsou, nevím, jestli se tomu dá věřit. Vždyť i v oficiálních článcích odborníků najdete poznámku, že levné margaríny TMK obsahují. No a ty se běžně používají v průmyslové výrobě trvanlivého pečiva, náplní do sušenek, levných zmrzlin či ve formě polevy. Třeba na oříšcích.

Pokud máte rádi tyto pochoutky, transmastným kyselinám (TMK) se nevyhnete. A následkem jejich dlouhodobé konzumace zřejmě také.

margarín Co způsobují TMK

TMK jsou považovány za příčinu zvýšené hladiny špatného cholesterolu, nadváhy a cukrovky II. typu. Denní konzumace nad 5% TMK prokazatelně zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční až o 25%.

Podle oficiálních doporučení by obsah TMK v margarínu neměl přesáhnout 0,5 maximálně 1%. Na etiketě některých margarínů tento údaj opravdu najdete. No u většiny ne. A u těch nejlevnějších či u cukrovinek už vůbec ne. No a oleje používané ve fast foodech obsahují někdy i více než 10% těchto nebezpečných látek. Jen toto se dá běžnému člověku těžko zjistit. Viďte?

Pozitiva margarínů

Obhájci margarínů argumentují hlavně jejich základní surovinou. Tou jsou rostlinné oleje. Otázkou je, že jaké! Neboť ne všechny rostlinné oleje jsou zdraví prospěšné. Ačkoliv obsahují tak propagované nenasycené mastné kyseliny, bohužel mnohé spíše mastné kyseliny omega-6, kterých máme i tak ve stravě nadbytek. Při jejich zpracování na máslu podobnou hmotu, se značná část z nich navíc stává nasycenými. Ztratí tak pozitivní účinky hned na začátku. Aby měla hmota máslovou vůni a chuť, přidává se do ní chemická přísada. Vitamíny se dodávají také až v procesu výroby. Samozřejmě, že uměle vyrobené. A pokud ještě výrobce sníží množství tuku, to kvůli nám, aby nás chránil před obezitou, třeba na 20%, víte co tvoří ten zbytek? No přece voda! Jen ta by s tou trochou oleje asi nedržela pohromadě. A tak se přidají emulgátory a stabilizátory.

Tak kam jsme se to dostali?

Namísto jedné základní složky, v případě másla je to smetana, v případě margarínu rostlinný olej, máme v margarínu nakonec složek několik. Častokrát i více než deset. Tak ať mi někdo řekne, že je to ještě zdravé! Že si s tím naše játra pořadí. A že se nám případné zbytky této „úžasně zdravé“ hmoty usadí třeba v cévách.

Tak co? Ještě stále máte chuť na margarín?

Literatura

Anna Strunecká: Doba jedů, Petr Fořt: Aby nám všem chutnalo

 Zanechat komentář

Můžete používat tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(vyžadované)

(vyžadovaný)

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.