Časný jarní řez ovocných stromů. Čemu svědčí, čemu ne.

jabloň

Když se začnou dny prodlužovat a sluníčko svítí stále intenzivněji, každého zahrádkáře začnou jaksi svědit ruce. To od nedočkavosti, kdy se už v té jeho zahrádce bude dát něco dělat. Kdo má révu, o práci má postaráno už od konce ledna. Kdo má ovocné stromky, nejraději by je také stříhal už v únoru. Ale pozor! Ne všem ovocným druhům brzký jarní řez vyhovuje.

Ovocné stromky se stříhají ve dvou etapách. Proto hovoříme o zimním a letním řezu. Základní rozdíl mezi nimi je jejich vliv na pozdější růst ovocného stromu. Zatímco zimní řez podporuje silný růst nových výhonků, letní řez růst nových výhonků naopak zpomaluje. Avšak letní řez zvyšuje plodivost. Proto se musíte vždy rozhodnout, co vlastně chcete řezem dosáhnout.

Aktuální jarní řez

ubývající měsíc Podle lunárního kalendáře je od 27. ledna do 10. února 2013 období klesajícího počtu Měsíce. Tyto dva týdny jsou vhodné na zimní řez. Ideální jsou dny plodů 5. a 6. února . Pokud to tyto dva dny nestihnete, nic se neděje. Můžete v klidu stříhat do novu. Tedy do 10. února. Pár dní před novem je dokonce velmi vhodné období na řez starých nebo z jiného důvodu slabě rostoucích stromů. Díky postavení Měsíce tak dostanou jakýsi nový impuls do života. Tedy do lepšího růstu.

Co v zimě řezat

jablko Z ovocných stromů začínáme jádrovin. Tedy jabloněmi a hruškami . Kdo však udělal v srpnu letní řez jako já, má nyní minimum práce. Stačí jen zkrátit příliš dlouhé výhonky, případně takové, které jsou poškozené nebo se překrývají. Ostatní mohou stromky tvarovat zkrácením loňských výhonů zhruba o třetinu až polovinu. Samozřejmě je třeba se zbavit větví, které zbytečně zahušťují korunku nebo si vzájemně překážejí.

Co v zimě neřezat

Časný jarní řez nesvědčí peckovinám. Čili s řezem třešní, meruněk, broskví i švestek ještě počkáme. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni. Ale zde také platí, že strom by měl mít ještě listy. Při brzkém jarním řezu totiž hrozí nákaza řezných ran houbovitými chorobami.

Řez švestek

švestky Co se týče švestek, já osobně je stříhám podobně jako jabloně. Tedy zkracuji jednoleté větve o třetinu až polovinu. Suché, poškozené nebo ty, které korunku zahušťují zase odstraňuji úplně. Vždy to však dělám koncem léta nebo začátkem podzimu, po sklizni. A hlavně tehdy, když ještě mají listy. Podle některých zdrojů švestky ani vlastně stříhat není třeba. Mnohem výhodnější, z hlediska podpory tvorby plodů, je přivázání dlouhých větviček drátem nebo štěpařskou páskou ke kmíniku. Vznikne tak tvar podobný vrbě. Tímto postupem zpomalíte růst nových výhonků, ale úroda bude bohatší.

Dobrá rada na závěr

Pokud máte ve své zahradě přehuštěný, možná několik let nestříhaný strom, nesnažte se ho radikálně zmladit najednou. Strom většinou zareaguje bujným růstem nových výhonků. Ty však rostou směrem nahoru (volají se vlky) a nejen, že z nich nebudete mít úrodu, ale vám strom zbytečně zahustí. Na druhý rok je i tak budete muset odstranit. Raději se snažte omlazovat strom postupně. Někdy to může trvat i tři, možná čtyři roky, pokud dosáhnete požadovaný tvar. Ale věřte, že se to vyplatí. Ušetříte si čas i námahu.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..